Čtyři knihy, které jsem rozečetla ale nikdy nedočetla

Jak si vybíráte knihy? Já mám velice jednoduchý systém. Nevím, jestli je úplně funkční ale mě to takto vyhovuje. Knihy si vybírám podle jednoduchých kritérií. Postavím se před regál ( je jedno jestli v knihkupectví nebo v knihovně) a koukám se po knihách. Ta, které mě zaujme jde do užšího výběru. Na knize mě na poprvé musí zaujmout obálka a název, popřípade jméno autora. Když se mi kniha zalíbí, teprve potom zjišťuji o čem je. A pokud je i děj zajímavý, tak je to jasné a odnáším si ji domů. Přesto se mi občas stane, že se to ne vždy úplně vydaří. Někdy si do ruky vezmu knihu a čtu si o čem by měla být a říkám si: "Jo to zní, dobře. To by mohlo být zajímvé." A tak si ji půjčím, ale když se do ní potom doma začítám, jsou má slova úplně jiná. Prostě, co si budeme vykládat, jsou knihy které mě na první pohled zaujmou, ale v reálu nejsou tak poutavé jak jsem si myslela. A právě s těmito knihami přichází velká potíž. Dát ji šanci? Dočíst a nebo ji mám odložit na čas stranou a vrhnout se na jinou, které mě určitě zaujme? Nebo ji protě jednoduše nedočíst?
Já to mám těžké. Když mě kniha nebaví a nezaujme od první čtvrtiny, jsem otrávená a velmi těžce se přemlouvám k jejímu dočtení. Často to vydržím ještě pár stran, přece jen co kdyby... . A když se musím pořád přemlouvat, tak ji prostě odložím. I když je mi to v některých případech líto. Ale nejsem schopná pokračovat ve čtení knihy, která mě nebaví. Dnes jsem se rozhodla, že vám představím pár knih, které  jsem prostě nedokázala dočíst.

1) Okamžik Všeho - Shelly King 
U téhle knihy je mi to hrozně líto. Dostala jsem ji od tatínka k Vánocům, ale bohužel jsem asi na 90 straně a pořád nic. Ne a ne mě to alespoň trochu zaujmout. Někde ( omlouvám se, už si nevzpomenu, kde) jsem na ni četla docela pochvalnou recenzi a říkala jsem si tato by mohla být fajn, ještě ke všemu je z prostředí knihkupectví, to by mohlo být super. Ale upřímně chybí mi tam alespoň špetka něčeho co by knihu alespoň trochu okořenilo.
2) Vykladačka smrti- Arina Franklin 
 Když jsem si četla anotaci, říkala jsem si: "Wow, to by mohl být opravdu perfektní historický román." A asi taky je, ale v době kdy jsem ho četla, mě prostě nenadchl. Tahle kniha patří do té kategorie - musím tě odložit ale dám ti ještě šanci. Za pár měsíců, v mém případě, let. 
3) Černá labuť vzlétá - Caroll Lee
Tak u této knihy jsem skončila hned na začátku. Přečetla jsem asi 50 stran. Prvních deset jsem zhltla jedním dechem. Bylo to zajímavé, záhadné. Přesně to co jsem od toho očekávala. A pak se to nějak zvrtlo. Najednou jsem začala být otrávená, bylo toho moc a nedokázala jsem pokračovat dál.
4) Half Bad -  Sally Green 
 Half Bad jsem začala číst těsně po Černá labuť vzlétá a nevím, možná za to mohlo rozčarování z této knihy, ale nějak jsem nedokázala pokračovat ani v této. Přišla mi hrozně naivní, až směšná. Všechno hr hr, ale vlastně se pořád nic neděje. Samá akce, ale děj mi přišel zbytečně natahovaný a přitom mi zase chyběla ta špětka koření, která by ji udělala více poutavou. Ten pocit, neumím přesně popsat. Jako když cítíte, že tomu jídlu něco chybí ale nevíte, co přesně to je. Ale nedávno jsem si řekla, že bych i této knize, chtěla dát druhou šanci

Zajímalo by mě, jak jste na to vy? Déčítáte mermomocí, knihu, která vás nebaví a nebo ji prostě odložíte a radši si vezmete něco zajímavějšího?

SOUTĚŽ O DVA KNIŽNÍ BALÍČKY

Dnes pro vás všechny mám soutěž. Mám velkou radost z toho, že jsem úspěšně dokončila svoje studium a ráda bych se s vámi o tuto radost podělila. 

O co budeme soutěžit? Mám pro vás nachystany dva knižní balíčky. Ráda bych upozornila, že soutěž není sponzorovaná, ale knihy jsem vybrala ze své knihovničky a ráda bych jimi udělala radost někomu dalšímu. Soutež potrvá do 26.8 Losovat budu dva výherce, které pak vyhlásím na svém blogu a zašlu jim výhru poštou.  A teď to hlavní o co, že to budeme vlastně soutežit?

Pravidla soutěže

1) napiště mi do komentářů svůj mail (abych vás v případě výhry mohla kontaktovat) a připojte krátký komentář o poslední knize kterou jste četli 

2) buďte odběrateli mého blogu 

3) komentář i odběr napiště do 26.8.

Pravidla jsou jednoduchá tak s chutí do toho. A přeji hodně štěstí.

Měsíční přehled nejn o knihách: Květen 2018 aneb jsem zpátky

Milý přátele a knižní nadšenci
s velkou radostí bych vám chtěla oznámit, že jsem zpátky. Úspěšně jsem dokončila svoje studium na vysoké škole. A jsem velice šťatsná, že začínám zase konečně normálně žít. Dnešní článek  bude jenom velice krátký, protože jsem toho za květen moc nepřečetla. Respektive nečetla jsem knihy vůbec. Celý měsíc jsem byla ponořená do skript a materiálů ke státnicím.Proto bych tento článek ráda využila a řekla vám, co vás v následujících článcích čeká.

Jelikož mám obrovskou radost, že jsem to všechno zvládla a o tuto radost bych se hrozně ráda s vámi podělila. Rozhodla jsem se uspořádat malou soutěž o knihy. Soutěž rozhodně není sponzorovaná. Soutěžit se bude o knihy, které jsem vybrala ze své knihovničky. K mání budou dva balíčky. Doufát, že se těšíte.

Samozřejmě se můžete těšit na nové recenze. Momentálně připravuji takovou spíše minirecenzi a úvahu na knihu A co já s tím?, kterou jsem četla v dubnu.

A také koncipuji nový formát článků. Pracovní název je zatím Booklook. Ráda bych totiž nafotila fotky s outfity o tom jak si já představuji hlavní hrdiny knih, které jsem četla. Co vy na to líbili by se vám jednou za čas takové články? Budu moc ráda, když vyjádříte svůj názor.

Proč v poslední době nepublikuji tolik článků?

Jak jste si už mnozí z vás všimli, v poslední době jsem nepsala tolik kolik dříve. Je to z toho důvodu, že se teď plně připravuji na státnice, které mě čekají na konci května a začátku června. Upřímně jsem z toho docela dost nervozní (jak už to u všech zkoušek bývá) a připravuji se celý den. V podstatě nedělám nic jiného než sedím nad materiály a knihami.

 Proto se vám všechny chci omluvit, ale do konce května rozhdoně nebude žádná recenze ani článek. Doufám, že to pochopíte. Hned v červnu se budu hlásit s plnou dávkou nových recenzí a článků. Rozhodně se můžete těšit na dokončení Mého anglického dobrodružství a jeden nový koncept, který zrovna chystám.
Pro zatím pro vás mám sérii fotek toho, jak to u mě momentálně vypadá.

Měsíční přehled nejen o knihách: Duben 2018

Dnes pro vás mám ohlédnutí se za měsícem dubnem. Musím říct, že jsem toho za tento měsíc tolik nestihla.  Celý měsíc jsem chodila na praxi a docela dost mě to zaměstnávalo, domů jsem chodila úplně hotová a jediné co jsem chtěla bylo si lehnout a nic nedělat. Ale přesto všechno musím říct, že praxe mě hrozně bavila, i když byla vyčerpávající.

Ještě pořád se pasuji s knihou Okamžik všeho. Musím totiž říct, že mě ta kniha vůbec nevzala. Slyšela jsem na ni tolik dobrých recenzí, ale upřímně já z ní vůbec nejsem unešená. Tak nějak nejsem schopná se do ni začíst a radši sáhnu po nečem jiném. Ale rozhodně jsem ji nezavrhla. Ale spíše se k ní vrátím, až budu mít po státnicích. Nicméně jsem začala číst knihu A co já s tím? Tohle byl úplně jiný šálek kafe. Ta kniha mě uchvátila od začátku až do konce. Četla jsem ji každý den cestou na praxi a doslova jsem ji hltala. Je takovým spisem postřehů speciální pedagožky, které se rozhodla, že na jeden rok bude asistentkou pedagoga. Všechny své poznatky a postřehy z této zkušenosti sepsala do této knihy, která pro mě byla neuvěřitelně inspirativní a přínosná. Dala m úplně jiný pohled na svět speciální pedagogiky a rozšířila mi obrozy o tom, jak dobře může systém fungovat pokud jsou k tomu dostatečné přepklady a podmínky. Za mě jedna z nejlepších publikací týkající se aktuální problematiky speciální pedagogiky.

 V dubnu jsem taky objevila jednu velmi zajímavou aplikaci, portál, nebo doménu chcete-li. Jmenuje se to Spolu s knihou. Do mobilu si stáhnete aplikaci, která funguje na doméně Mighty Network a přihlásíte se do portálu, který shromažďuje všechny milovníky knih, kteří mají chuť sdílet svoje knižní zážitky. Ten koncept mě velmi nadchnul, takže jsem neváhala a přihlásila jsem se. Vím, že by někdo mohl oponovat, že něco podobného by šlo i na Goodreads nebo Facebook. Ale mě se ten nápad čistě knižního fora líbí. A navíc je to záležitost čistě česká. Proto jsem ráda, že můžu podpořit českého tvůrce tím, že mu pomůžu toto forum rozšířit. Proč ne?
Kdo byste měl zájem a zaujalo vás to určitě neváhejte a přihlašte se. Dolů vám dám odkaz na video, přes které jsem já totu doménu objevila. A kdo by měl zájem, neváhejte mě kontaktovat.

Spolu s knihou portál pro knihomoly - YouTube video 
Spojujeme knižní komunitu - Youtube Ondřej Mergl 

Měsíční přehled nejen o knihách: Březen 2018

Březen byl pro mě velmi produktivní. Kromě toho, že jsem dokončovala a úspěšně odevzdala svou diplomovou práci, se mi podařilo přečíst dvě knihy. To je na mě docela dost. Při vší práci, kterou mám, zvládám tak jednu knihu za měsíc. Za březen si zasloužím pochvalu, protože nechápu, kde jsem našla čas toho tolik zvládnout.

První knihou, která se mi dostala do ruky byla Knihkupkyně. Tu jsem získala v rámci recenzního konkurzi od nakladatelství OMEGA. A jsem velmi ráda, protože ta kniha byla vážně jedinečná, poutavá a napínavá. Už d padesáté stránky jsem se nemohla odrthnout a toužila jsem zjistit, jak to všechno vlastně dopadne. A konec? Nadmíru překvapující. Absolutně vůbec jsem to nečekala. Pokud na ni nkěde narazíte určitě neprohloupíte, když si předčete. Já doporučuji všemi deseti. ( Recenze ZDE)

Ke konci března se mi po dlouhé době konečně podařilo také dočíst Calendar girl.  Tato kniha je jednou z mnoha spíše erotiských románů, které ale jsou v poslední době v oblibě. Alespoň já to tak vnímám, protože mám pocit, že se s nimi roztrhl pytel. A můj názor na ni? Ten Vám asi shrnu tady, nejsem si jistá zda-li na tuto knihu napíšu recenzi. Takže tedy takovu mini. Já jsem z ní trochu na rozpacích. Myšlenka příběhu je rozhodně dosti promyšlená. Obyčejná holka, která se snaží zachránit svého otce se rozhodně pro práci, která ji sice vydělá dost peněz, ale není jistá jestli je s ní plně smířená. A i během knihy dochází poměrn vyhroceném střetu s jejím svědomím. Přestože chápe, že ji tato práce může i mnohé naučit. Autorka se rozhodně nestydí a erotické scény popisuje dosti barvitě, bez obalu. Všechno máte naservírováno na talíri ve své plné kráse. Tak jak to leží a běží. Rozhodně ale nemůžu říct, že by se mi nelíbila. Spíš jsem se občas červenala až ... no vy určitě víte kde. (:D) Ve své podstatě je to zajímavá kniha pro všechny fanoušky erostických románů jako byl Padesát odstínů od EL James.

Poslední odstavec dnešního článku bych ráda věnovala filmu. Moc ráda, bych se totiž zmínila o dvou filmech, které jsem v poslední době viděla a ráda bych vám je doporučila. A nebojte, oba mají neco společného s knižní tématikou.

První se jmenuje The Man Who Invented Christmas. Je to docela nový film v havní roli s Danem Stevensem, které můžete znát třeba z filmu Kráska a Zvíře. A v podstatě je to o tom, jak Charles Dickens napsal Vánoční koledu. Filmy vypráví o tom, jak vznikla postava Vydřigroše a jak si postavy začali žít vlastním životem. A z odvážného projektu se nakonec stal bestseller.
Druhý film je Volání Netvora. Tento film byl natočen podle knihy Patrika Nesse. Já jsem knihu nečetla, ale po shlednutí filmu si ji určitě půjčím. Doslova a do písmene mě rozplakal. Je to neuvěřitelně smutné. Nechci moc prozrazovat, protože mám pocit, že když toho řeknu moc už to nebude tak emotivní jako to bylo pro mě. Pokud hledáte dobrý film na večer, rozhodně doporučuji. Oba filmy!

Určitě mi napište do komentářů zda-li jste jeden nebo druhý filmy už viděli a jaký jste na ně měli názor? Budu moc ráda, když se se mnou podělíte o knihy, které momentálně čtete nebo které jste četli.

Měsíční přehled nejen o knihách: Leden a Únor 2018

Máme nový rok a navrát k článku, který jsem už dlouho nepsala. Upřímně je mi to moc líto, protože mě tento formát článku hrozně bavil. Ale bohužel byl můj navrát z Anglie tak dramatický a hektický, že jsem na něj prostě neměla čas. Takže tady to je. Ohlédnutí se na uplnylý měsíc. Pro tentokrát za dva měsíce.

Začneme s ohlednutím se za knížkami, které jsem za leden a únor přečetla. Během posledních zimních měsíců jsem horlivě pracovala na své diplomové práce. Snažila jsem se napsat ji opravdu svědomitě. (A pořád nejsem spokojená :D) Když jsem se podívala na seznam použité literatury nemohla jsem uvěřit svým očím. Jak se mi povedlo za tak krátkou dobu prostudovat kolem 30 odborných knih? Píšu prostudovat, protože jsem je nečetla celé, ale jen ty části, které jsem potřebovala. I tak jsem se sebou velmi spokojená. Protože jsem nečekala, že jich zvládnu tolik.
Co se týče beletrie té, jsem se tolik nevěnovala. Začala jsem číst a dočetla Šlehačková oblaka. A jsem z nich naproto unešená. Tereza Salte mě přiměla otevřít oči a podívat se na můj život z úplně jiného úhlu. Díky ní, jsem si začala víc vážit věcí, které mám. Na recenzi se můžete těšit už brzy. Také ještě pořád čtu Calendar girl. Dávám si s ní trochu na čas, protože čtu jen po večerech. Zjistila jsem, že ji nemůžu číst po cestě. Ne proto, že bych se moc červenala. Ale protože když se lidé nahnout v tramvaji a nakouknou mi do knihy, nikdy se nestačí divit. A během konce února jsem začala číct Okamžik Všeho. Musím říct, že mě zatím moc nechytla. Ale jsem zatím jen na začátku, takže doufám, že se to s postupujícím příběhem zlepší.

Od ledna se věnuji take jedné speciální "knize". Knize s uvozovkami protože je to spíše deník. Jedná se o deník - 7 let, den po dni. Dostala jsem ji jako dárek od kamarádky k Vánocům. A jsem z ní nadšená. Každý večer než si zalezu do postele si do ní píšu, vše co mě ten den potkalo a za co jsem vdečná. Je moc krásné si takto zrekapitoval den a uvědomit, co dobrého se mi za ten den přihodilo, z čeho jsem nadšená a co mě za ten den potěšilo.

A teď se posunume k další kategorii a tou jsou seriály. S přítele jsme objevili dva perfektní seriály, které jsme sledovali se zatajeným dechem. Prvním z nich je Genius. První série vypráví příběh o Albertu Eistainovi. Jeho životní příběh je neuvěřitelný. Fyzika mě nikdy moc nezajímala, přestože jsem na zakládní škole jezdila na soutěže z fyziky. Ale ten seriál je perfektní . A druhým je Příběh služebnice. O můj bože! Ten seriál nám doslova vzal dech. Ten příběh !!! A upřímně se nemůžeme dočkat až konečně příjde druhá série.
 

10 KNIŽNÍCH DNÍ - den desátý: jedna schopnost

Dnešním článkem se rozloučíme s projektem 10 knižních dní. Posledním tématem je jedna schopnost. Kdyby jste si mohli vybrat jednu nadpřirozenou schopnost, jaká by to byla?
Je tady však mnoho nadpřirozených schopností. A každá má své pro a proti. A přiznávám, se že vybrat jendu jedinou, bylo pro mě dost obtížné. Líbilo by se mi umět číst myšlenky, umět levitovat či mít schopnot regenerace. Mít schopnot telepatie, jasnomyšlení či převtělování. Ale vybrat mohu jen jednu, takže která to bude?

Přestože jsem jich výjmenovala hned několik, které by se mi líbili, rozhodla jsem se pro jednu, kterou jsem výše nenapsala. Na prvním místě by to pro mě asi byla schopnost umět cestovat časem. Taky máte někdy pocit, že byste chtěli vrátit čas a udělat některé věci ve svém životě jinak? Přesně to je jeden z důvodů proč bych chtěla mít tuto schopnost. Prostě se vrátit k některým okamžikům svého života a změnit je. Já vím, chybami se člověk učí. A upřímně, asi bych žádné ze svých rozhodnutí ( i když ne všechny byla dobrá) měnit nechtěla. Jen bych některé věci, chtěla udělat jinak, jednodušeji. Rozumíte mi?

Ale nejen proto. Jak už jsem zmínila několikrát, miluji historii. A to je taky důvod proč bych chtěla mít tuto schopnost. Chtěla bych se vrátit do dob minulých a podívat se, jak se vlastně žilo. Udělat si takový poznávací výlet do minulosti. Jako nenápadný pozorovatel. Podívat se do mnou tolik obdivovaných období, poznat historické osobnosti. Zažít si to o čem, čteme v historických románech a sledujeme za vitrínámi v muzeích na vlastní kůži.

Ano, to by se mi asi velmi líbilo.A co vy? Zajímalo by mě jakou nadpřirozenou schopnost byste jste si vybrali.

10 KNIŽNÍCH DNÍ - Den devátý: dva žánry

Dnes pro vás mám článek, kde se budu věnovat dvou svým oblíbeným žánrům. Asi není třeba to dál více rozvádět, takže vám hned představím své dva oblíbené žánry, které v poslední době hodně vyhledávám.

Fantasy

Žánr Fantasy se mě drží už asi do základky. Tehdy mi kamarádka ukázala knihu Stmívání od Stephanie Meyer. V té době ještě nebyly natočeny filmy a ten velký boom, přišel až asi o rok později. Tenkrát se mi kniha velmi líbila, dokonce jsem napsala dvě vlastní fanfikce. Od té doby je jeden z mých nejoblíbenějších žánrů. Hodně jsem fanatsy četla hlavně na střední. Tam jsem naprosto zbožňovala Anitu Blake, ale i jiné knihy. Měla jsem ráda knihy Tanjy Heitmann Zimní měsíc a Ranní červánky. Na základce jsem zase milovala Mediátora od Meg Cabot nebo Tetování krví: Lampáři. (Samozřejmě jsem četla i dívčí romány nebojte se) V poslední době mě docela nadchla kniha Čas čarodějnic. A co se mi vlastně na fantasy tak libí? Když nad tím přemýšlím, nedokážu to vyjádřit přesně. Řekla bych, že je to právě to tajemno, kterým jsou mýty obklopeny. To dobrodružství, když se snažíte zjistit, jak celý příběh dopadne. A ty nekonečné možnosti nadpřirozených bytostí. Ale Fantasy samozřejmě není jenom o nadpřirozených bytostech. Vždycky jsoupříběhy obestřené tajemstvím, které čtenář stránku po stránce odkrývá a to je řekla bych přesně to, co se mi na nich tolik líbí

Historické romány

Druhou kategorii jsou rozhodně historické romány. K historii jsem měla vždycky blízko. Jednu dobu jsem se dokonce chtěla stát archeoložkou. Takže asi chápete proč.  Mám ráda jak fikci, která se odehrává v jiných dobách, tak romány, kde vystupují historické postavy, například knihy o Marii Terezii nebo císařovně Sisi a podobně. Sama bych však asi v téhle době žít nechtěla. První knihu, která mě přivedla k historickým románům ,mi půjčila moje babička jmenovala se Žila jsem již před staletími. Ve své podstatě je to kniha, která vypraví o minulých životech, ale je tak dokonale napsaná, že mě totálně nadchla. A naprosto jsem pak historickým románům propadla díky knihám Elizabeth Peters. 

Samozřejmě mám ráda i jiné žánry. V podstatě mi je jedno jestli je to humoristický román, satyra, Young Adult, Fantasy, Scifi, detektivka nebo něco jiného. V poslední době jsem si hodně začala hledat motivační literaturu. Pro mě je vždycky přednější příběh. A hlavně aby mě bavila. 

A jaké knižní žánry preferujete vy? Je vám to jedno, nebo máte nějaké svoje oblíbené, které vyhledáváte? 

10 KNIŽNÍCH DNÍ - den osmý: tři citáty

Máme před sebou poslední tři dny projektu 10 knižních dní. Dnes pro vás mám tři své oblíbené citáty. Já miluji čtení citátů a hrozně ráda si je hledám, vždycky si je zapíšu na záložku do knihy, kterou zrovna čtu nebo na papír. Ten si pak dám na nějaké místo, kde na něj dobře vidím. Dnes se s vámi podělím o své tři oblíbené citáty slavných autorů.

"Největším štěstím v životě člověka je vědomí, že nás někdo miluje proto jací jsme, nebo spíše přesto, jací jsme." - Romain Rolland

Tento citát mám ráda už docela dlouho. Láska není bez kompromisů, ale to neznamená, že ve svém životě budeme kvůli tomu druhému měnit úplně všechno. A pokud je tu někdo, kdo nám říká, že nás má ráda, měl by to dělat, přesně tak jak pan Rolland píše. Nesnažit se nás za každou cenu změnit, ale milovat nás takové jací jsme. A já jsem neskutečně vděčná, že vedle sebe mám osobu, která mě miluje takovou jaká jsem. I s mým imaginárním světem knih a fantazie. A já mu to stejnou měrou oplácím a každý náš společný den je tím nejlepším.

 "Když něco opravdu chceš, celý vesmír se spojí, abys to mohl uskutečnit."-Paulo Coelho 

V poslední době mám pocit, že  potřebuji pořádně nakopnout, abych začala něco dělat a šla si za svými sny. Já nevím čím to, jestli počasím nebo něčím jiným. Citát Paula mě ale vždy každé ráno nakopne k tomu zvednout se z postele a vykročit do nového dne s novou energii. A snažit se dosáhnout na svůj cíl. Protože sny a cíle jsou tu od toho, aby si je člověk plnil a aby si za nimi šel. A já pevně věřím, že ke svému cíli dojdu, stačí jen opravdu chtít.

"Čtenář prožije tisíc životů, než zemře. Člověk, který nikdy nečte, prožije jen jeden." - G.R.R.Martin

Poslední citát dnešního článku bude rozhodně patřit všem knihomolům a knihomilům jako jsem já. Protože já s ním souhlasím. Já mám prostě pocit, že každý přečtený příběh mě obohatil. Že jsem díky nim měla možnost poznat něco nového. A je jedno jakého žánzu ta kniha je- fantasy, romance, hitorie, nebo ze života. Každá kniha má své kouzlo.

Máte taky nějaký svůj oblíbený citát, který si každý den čtete?  Nebojte se a dejte mi do komentářů vědět jaký je váš oblíbený.

„Největším štěstím v životě člověka je vědomí, že nás někdo miluje proto, jací jsme, nebo spíše přesto, jací jsme.“

Zdroj: https://citaty.net/autori/romain-rolland/

10 KNINÍCH DNÍ - Den sedmý: čtyři knižní hrdinové

Tak už se blížíme do finále. Dnešní článek bude věnovaný čtyřem knižním hrdinům. A musím říct, že  tenhle článek mi dal zabrat. Ne, že bych neměla své knižní oblíbence. Ale chtěla bych vás představit čtyři své nejoblíbenější knižní postavy a to se přiznám mi dělalo trochu problém. Nakonec jsem se s tím poprala a tady je výsledek.

1. Hermiona 

První místo má rozhodně Hermiona. Vždycky jsem obdivovala to, že je tak chytrá. Hrozně ráda bych byla taky tak sečtělá jako ona a odhodlaná. Vždycky dokázala přijit s nějakým chytrým nápadem, který dokázal Harryho vytáhnout ze šlamastiky. A upřímně kde by byl Harry bez Hermiony? Podle mě by bez ní neprošel celou Bradavickou školu, ale vyhodili by ho už ve druhém ročníku. Můj skromný názor. Rozhodně už od dětství byla pro mě vzorem.

2. Ramses Emerson 

A teď se dostáváme do romatičtějších vod. Ramses je jednou z hlavních postav románů Elizabeth Peters. A pro mě to vždy byl dokanlý džetlemen. Chlap, který si ničeho nebojí a má srdce na pravém místě. Citlivý a chytrý, ale zároveň odvážný a nebojácný.Proste dokonalý mužský. 

3. Jamie Fraiser 

 Nemohu nezmínit ani tuto knižní postavu z románu Cizinka. Jamie má jedinečný šarm, který okouzlí nejednu čtenářku, řekla bych. Kdo by nechtěl mít někoho, kdo bude vždycky při něm a objeví se na scéně přesně v tu pravou chvíli, aby všechno zachránil?

4. Nefret

Poslední mou oblíbenou postavou je Nefret z románů Elizabeth Peters. Obdivuji ji za to, že šla za svým snem. Stala se doktorkou i přes všechny nepřízně. A na dobu začátek 20. století a místo kde žila se stala jednou z neuznávanějších. 

Budu moc ráda, kdy mi dolů do komentářů napíšete: jaké jsou vaše oblíbené knižní postavy? 

10 KNIŽNÍ DNÍ - Den šestý: pět knižních emocí

Dnes se budeme bavit o knižních emocích. Neboli o emocích, které ve vás čtení knih vyvolává. Musím se přiznat, že čtení hrozně prožívám. Vždycky si představuji, jak by asi ta popisovaná místečka mohla vypadat. Prožívám celý děj, jako by se děl přímo mě. Vždycky se vcítím do hlavní postavy a elý děj se mi jakoby odehrává v hlavě.

1. Radost, smích 

První mou nejčastější emocí je určitě radost a s ním se pojící smích. Čtení samo o sobě pro mě představuje radostnou aktivitu. Miluji, když si mohu sednout do křešla a nic nedělat. Otevřít si knihu a nechat se ponořit do příběhu. Pro mě je to neskutečný relax. Když si čtu mám pocit, jakoby vnitřního klidu. Miluji ty chvíle, které mám jen sama pro sebe a knihu. V poslední době se snažím, najít si co nejvíce času na čtení, protože se přiznám, že jsem knihy v tomhle ohledu v poslední době zanedbávala a je mi to moc líto. A ta pohoda mi opravd chybí. Protože čtení miluji. Nicméně, abych se vrátila k té emoci. Miluji knihy, které mi vykouzlí usměv na rtech, když se u nic zasměju. Často se mi stává, že jedu tramvají do školy a směji se nahlas. Ups.:D

2. pláč, smutek, sklíčenost 

I tyto emoce se ke čtení knih pojí. Napsala jsem do jednoho řádku hned tyhle tři. Všechny jsou to smutné emoce, a upřímně se mi jimi nechtělo zabývat ve třech různých odstavcích. Nebojte ty další už  budou veselejší.  Když čtu nějakou smutnou knihu, rozhodně mě to nechává klidnou. Velice často se mi stává, že se vcítím do hlavní hrdinky a prožívám celou knihu s ní. Pamatuji si první knihu u které jsem skutečně plakala. Byla to kniha Říkali mi Leni. Byla to povinná četba na základní škole a já to moc prožívala. Tak moc, že mi kapali slzy na stránky. Bylo mi tehdy asi 13. 

3.  zamilovanost, láska

No upřímně, je tady nějaký milovník knih, který se nezamiloval do hlavního hrdiny/hrdinky?  

Ale to není úplně to o čem jsem chtěla psát. Momentálně čtu knihu Šlehačková oblaka. Terezku (autorku) čtu docela dlouho. Hlavně v Anglii jsem si ráda pročítala její blog. Tahle kniha mě velmi baví a už se těším až pro vás budu mít recenzi. Nicméně mě přimněla vážit si toho, co mám a začínit snít. Přemýšlet nad svým životem, víc plánovat, víc si představovat svou budoucnost. Což jsem doposud ze strachu moc nedělala. Prostě jsem brala věci, tak jak přicházely. A taky jsem si díky ní uvědomila, jak obrovské štěstí mám vedle sebe a jak jsem za něj vděčná. Jak moc miluji. (To už vím dlouho, ale nyní mám pocit, že ještě víc)

4. znechucení 

V poslední době přišla i tato emoce. Ne, že bych byla znechucená z knih. Ale z vývoje událostí v nich. Někdy si prostě říkám, kam daly hlaní hrdinky knih rozum a jak můžou být tak hloupé a dělat takové věci. Vím, že to není jejich chyba, že takto to autor zamýšlel. Ale proč? Někdy se dostaví i znechucení nad tím, jak je kniha napsaná. Možná proto mám teď pauzu od jedné z mých oblíbených autorek. Některé věci v jejích knihách už mi přišly trochu moc a musím si dát pauzu, než se k ní zase vrátím. Rozhodně jsem na ni ale nezavřenela. 

5. překvapení 

A na závěr samozřejmě překvapení. Miluji knihy, které mě umí překvapit. Jsem ráda za zvraty v knihách, které přinesou nový rozměr. V knize totiž nesnáším jednu věc a to je monotónnost. Když od začátku víte, jak to dopadne.

Máte to taky tak? Jak ptožíváte čtení knih vy? Určitě mi dejte vědět do komentářů. 

10 KNIŽNÍCH DNÍ - den pátý: šest oblíbench autorů

Po delší pauze, kterou jsem strávila zahrabaná v kninách při tvoření diplomové práce, jsem zase zpátky a budeme pokračovat v projektu 10 knižních dní. Den pátý je věnovaný šesti oblíbeným autorům. Ti, co mě čtou trochu pravidelněji, asi nebudou překvapeni třemi prvními místy. Ale pokud mám zmínit svých šest oblíbenců, prostě je sem musím napsat. Nebudu to tedy prodlužovat. Rozhodla jsem se, že ke každému autorovi napíšu jen ve zkratce proč a které knihy od nich zbožnuji.

 Meg Cabot 

Proč? Meg je skvělá spisovatelka, píše jak dívčí knihy tak romány pro dospělé. Obdivuji na ni to, že píše jak knihy s fantasy tématikou tak romány z běžného života. Libí se mi, že ukazje život svých hrdinek vtipnou formou, takový jaký je.

Knihy: Mediátor (sérii, jsem zbožňovala jako malá) Slepá vášeň, Jak začíná láska, Nenasytná 

Elizabeth Peters

Proč? Líbí se mi, že ví o čem píše.Sama má titul z Egyptologie. Její knihy jsou dokonalým spojením historického románu o životě ve 20. století, detektivky a archeologie. Zalíbila se mi právě tím, že píše o vykopávkách v Egyptě a zároveň příběh zamotává zápletkami, které dokonale okoření příběh. 

Knihy: Kniha mrtvých, Děti bouře, Vládce hromu 

Becca Fitzpatrick

Proč? Jako první se mi do ruky dostal první díl Hush hush ságy a milovala jsem ji od první chvíle. Líbilo se mi její pojetí andělské tématiky a styl jakým je kniha napsaná. Její tvorbu považuji spíše za Young Adult, ale ke knihám se hrozně ráda vracím. 

Knihy: Zavržený, Ticho, Finále 

Lindsey Kelk 

Proč? Lindsey je autorkou několika bestselerů. Já jsem měla tu možnost dostat se k sérii Zbožňuji ...(I heart..). Její tvorba nenechá vaše tváře suché, budete brčet smíchy od první stránky. Mě osobně uchvátil vtipný styl její tvorby, kterým popisuje neuvěřitelné příhody hrdinky

Knihy: Zbožňuji Londýn, Zbožňuji Paříž 

Laurell K Hamilton

Proč? Přestože její romány už tolik nečtu, asi pro mě bude jednou z nejlepších autorek fantasy literatury. Líbí se mi totiž na ni, že si nic nepřiklášluje. Každý nadpřirozený mýtus nechává takový jaký je. Žádný výplody jako upíři chodící za slunce apodobně. Což opravdu oceňuji, navíc ne neomzuje jen na ten základ, který zná snad každý. Ale přichází i se spoustou dalších. (Snad kromě draků :D)  Sice mě v poslední době dosti iritují sexuální scény, které mi občas příjdou už trochu moc. Ale jinak musím říct, že ji mám opravdu řáda. 

Knihy: Kavárna šílenců, Modrý měsíc, Provinilé slasti, Obsidiánový motýl

Caitlin Moran

Proč? Je drzá a svá. Zatím jsem měla tu čest jen s jendou knihou, ale i tak mě její svérazný styl velice oslovil. Ukázala mi, že v životě není důležité si na něco hrát, ale být sám sebou. A takovou by mě měli mít rádi i lidé v mém okolí.

Kniha: Jak být ženou

Zajímalo by mě, jaké oblíbené autory máte vy? Určitě mi dejte do komentářů vědět, kterých šest autorů oslovilo vás. 

 

1O KNIŽNÍCH DNÍ - Den čtvrtý: sedm filmových verzí

Den čtvrtý se nese v duchu sedmi filmových verzí. Proto se s vámi dneska podělím o mých sedm oblíbených filmů/ seriálů, které mají knižní předlohu. Na tenhle článek jsem se hrozně těšila. Sledování filmů je moje druhá olíbená činnost hned po čtení a tanci. Obecně vzato tvrdím, že oboje má své kouzlo. Knihy dokážou lépe vystihnout postavu, popsat skutečně jaká je.Lépe ji vykreslit. Navíc často v knize tohoto bývá více. Filmy občas nějaké ty scény opomenou, což čtenář může cítít jako křivdu. Ale upřímě, kdo by se chtěl dívat na pětihodinový film? I já většinou preferuji knižní verze než ty filmové. Ale občas najdu filmy, které mi příjdou o něco lepší než jejich knižní předloha.
Cílem tohoto článku však nebude porovnávat knihy a jejich filmové verze. (I když k tomu asi sklouznu). Ale spíše poukázat na knihžní verze a filmy, které mě v  poslední době nadchly.

1) Cizinka  

Cizinku jsem objevila předloni v létě. A zamilovala jsem si ji od první minuty. Jak už tedy vyplývá prvně jsem viděla první sérii seriálu a až potom jsem četla knihu (recenzi naleznete ZDE). Seriál mi příjde o trošišku lepší než kniha. Težko říct proč (obsazení seriálu je fantastické). Možná proto, že jsem na čtení neměla takový klid, jaký bych potřebovala a nevěnovala mu tolik pozornosti. Doufám, že druhý díl můj názor změní. 

2) Harry Potter

Já vím, už se asi opakuji. Ale tohle je prostě srdcovka. Je jedno zda-li kniha nebo film. Oboje je prostě úžasné. A dokonale popisuje ten obdivuhodný svět kouzel a magie.Většinou záleží na tom, který díl chcete posoudit. Obecně vzato tvrdím, že Vězen z Azkabanu se jako film nepovedl. Mě se tedy moc nelíbil. Zato třeba Ohnivý pohár a Tajemná komnata mi přijdou lepší jako filmy. Ale věřím, že se najde mnoho fanoušků, kteří budou tvrdit něco jiného. 

3) Je to i můj život 

Jako třetí v žebříčku jsem se rozhodla pro film Je to i můj život. Tento film o rodině s těžce nemocnou dcerou mě nadchl. Bral mi dech, měla jsem slzy na krajíčku. Nedávno jsem se dozvěděla, že film byl natočen podle knižní předlohy. Přiznávám, že jsem se k ní ještě nedostala. Ale hned po státnicích bych se na ni hrozně ráda vrhla. Protože kniha podle mě bude stejně strhující jako film. Rozhodně doporučuji! 

4) Hvězdy nám nepřáli

A když už jsme u smutnýh příbíhů, musím zmínit i tunto filmovou verzi. Tady bych řekla, že film i kniha jsou na stejné úrovni. Zasáhnou srdce ať chcete nebo ne. Protože takto to, už se smutnými příběhy bývá. 

5) Hostitel 

U Hostitele jsem nejprve viděla film a potom jsem až četla knihu. Šly jsme na něj s kamarádkou a naprosto nás uchvátil. I hned potom jsem běžela do knihovny, abych si půjčila knihu a přelouskala jsem ji jedním dechem.(Recenzi najdete ZDE)  Oboje mě nadchlo. Něco co jsem od autorky série Stmívání opravdu nečekla. Je to jiné. A možná proto mi to příjde taky tak skvělé. 

6) Vražda v orient expresu

 Panebože! To, že je Agatha Cristie dokonalou spisovatelkou píšící  neuvěřitelné detektivní romány je naprostou samozřejmostí. Ale ten film? Tohle zpracování prostě nemělo chybu. I když jsem věděla kdo je vrah, koukala jsem s otevřenou pusou. 

7) Padesát odstínů 

 Jako poslední jsem si nechala toto poněkud kontroverzní téma. Kolem knihy i filmů se točí neuvěřitelné debaty.Jedni to považují za nestydaté a druzí to zbožňují. A ano já se přiznávám, mě se libí oboje. Jak už jsem zmiňovala kniha i filmy jsou dva naprosto odlišné styly umění a každý má něco jiného. I když by mě mohl kdokoli nařknout, že tato kniha nemá s uměním nic společného. Mě se prostě líbila. Neříkám, že u některých věcí jsem nekroutila hlavou. Bavilo mě sledovat vývoj příběhu i zjišťovat jaká je minulost Greye a proč je takový jaký je. Knihy jsem přečetla všechny a upřímně? Teším se i na film. Prostě holčičí záležitost. 

A jak jste na tom vy? Kniha nebo film? A které knižní předlohy zbožňujete? Určitě mi dejte vědět dolů do komentářů. 

10 KNIŽNÍCH DNÍ- det třetí: osm obálek

Máme tady třetí den deseti knižních dní. Dnešní článek se tedy posene v duchu obálek. Nevím jak vy, ale u mě obálka knihy dělá opravdu hodně. Pokud se nejdu pro určitou knihu, hrajou u mě docela velkou roli. Když si v knihovně nebo knihukepctví vybírám knihu, většinou koukám prvně právě po obálkách a až potom po titulech.
Proto jsem se rozhodla, že to dneska pojmu trochu jinak. Ukážu vám osm knih, které mě v poslední době zaujali právě díky své obálce.

1) Bohyně - Josephine Angelini

 Bohyně je fantasy román, který by měl vyprávět příběh, kde vystupují řečtí antičtí bohové. Svým způsobem to připomíná Percyho Jacksona. I když podle anotace bych řekla, že Percy Jackson bude více propracovanější. Ale těžko soudit, když jsem ji ještě nečetla. Nicméně Bohyně je třetí díl ze serie Proroctví.A její obálka mi příjde ze všech tří knih nepovedenější.

2) Píseň zimy - S. Jae-Jones

Tahle kniha mě zaujala hlavně podle obálky. Když jsem si totiž poprvé četla o čem by měla být, už mi tak skvělá nepřišla. Je to spíše opravdu taková pohádka. Ale když jsem ji znovu objevila nedávno, říkala jsem si, že by to vlastně mohl být docela pěkný nadpřirozený zamilovaný příběh. 

3) Skvělý život - J.K Rowling 

Nedávno jsem hledala nějakou motivační literaturu a zaujala mě tato kniha.  Její obal je spíše minimalistický a přitom pěkný. Krásná ukázka toho, že někdy méně je více. Kniha by měla být něco jako životopis spisovatelky mnou tolik obdivované série. 

4) Harry Potter bilá edice

Když už je řeč o J.K. Rowling rozhodně vám musím ukázat jednu úžasnou speciální edici na kterou jsem narazila v Anglii. U nás jsem ji ještě neviděla, ale musím říct, že hrozně uchvátila. Posuďte sami.

 5) Hygge - cesta ke štěstí 

V poslední době hodně vyhledávám knihy o osobním rovoji. Většinou se postavím před regál a koukám, co by mě zaujalo. Tahle mi padla do oka nejen obálkou. Měla by totiž obsahovat skandinávský recept na to jak být šťatsný 

6) A proto skáču - Naoki Higashida

 Další knihou je A proto skáču, což by mělo být vyprávění o životě autistického chlapce. Tuto knihu  jsem objevila už před nějakým časem a myslím si, že by to mohlo být velmi poutavé čtení pro všechny, kdo se trochu zajímají o problematiku života osob s poruchou autistického spektra.

7) Dárek z pravé lásky -David Levitha, Stephanie Perkins, Jenny Han, Rainbow Rowell, Ally Carter a další

Milujete vánoční příběhy? Tato kniha vypráví mnoho příběhů odehrávající se v tomto kouzelném období. Je na ni zajímavé, že se na ni podílelo mnoho známých autorů jako je Stephanie Perkins nebo Rainbow Rowell.

8) Jsou světla která nevidíme - Anthony Doerr

Poslední knihou je Jsou světla která nevidíme. Na tu se chystám už hrozně dlouho.  Obálkou jsem sice obyčejná fotografie s modrým filterm, ale i tak na mě z ní vyzařuje určité kouzlo. Je prostě ukázkou toho, že i realné fotografie na knize můžou zaujmout. Příběh je zasazen do období druhé světové války a hlavní hrdinkou je slepá dívka.

 

Budu moc ráda, když mi do komentářů napíšete, která z obálek zaujala vás. A nebo jestli máte svou vlastní oblíbenou obálku.