Recenze: Když název neodpovídá obsahu knihy ( Šťastní lidé čtou a pijou kávu – Agnes Martin-Lugand)

O tom, že tato kniha absolutně svým názvem neodpovídá svému tématu, jsem už slyšela. Rovněž jsem četla mnoho celkem rozporuplných recenzí, a proto jsem se rozhodla, že si na ni udělám svůj vlastní obrázek. Naprosto mě nadchl název Šťastní lidé čtou a pijou kávu, a protože jsem milovník kávy a doslova knihomil, takže si umíte představit, že když někdo takový jako já, narazí na knihu s takovým názvem, prostě ji musí mít, o čemž jste se mohli dočíst v prvním vydání článku Book Shopping. Takže jsem se ani ne před týdnem konečně dostala k tomu, že jsem knihu otevřela a začala ji číst, a hned od první strany jsem byla šokována a napjatě jsem čekala, co z toho závěrem vyleze.

Hlavní hrdinka knihy je Diane, Pařížanka, která prožívá nejhorší období svého života.  Při autonehodě ji zemřel manžel a dcera. A tohle se dočítáte po prvních deseti větách. Pak se není čemu divit, že jsem byla lehce šokována, protože podle názvu jsem očekávala úplně jiný šálek kávy. Diane je nevyrovnaná, trpí depresemi, truchlí nad ztrátou svých milovaných. Stručně řečeno je z ní totální troska, která se nestará o nic. Celou její denní náplň tvoří kouření cigaret a sezení na gauči, zatímco ji sžírá smutek, zoufalství a beznaděj. A kdyby nebylo přátel, byla by z ní totální spodina lidské společnosti, od čehož není daleko. Protože společnost jako taková ji vůbec nezajímá, mezi lidi nejde, nepracuje a jen se nechává pohltit vlastním světem. Jenže po roce tohoto nic nedělání je třeba se znovu postavit na nohy a nejen proto, že jejího stavu mají dost její rodiče ale i jediný přítel, který ji zbyl, Felix. Jenže Diane nechce se svým životem pohnout dál. Uvízla v mrtvém bodě, ze kterého nevidí cestu ven. A tak, aby se zbavila jejich hlídajících pohledů, rozhodne se nesamostatná Diane odjet do Irska. Aby zde posbírala síly a naučila se zase žít. Ale upřímně? Nic z toho nemá v plánu udělat.  Je to jen zástěrka pro rodinu, aby ji dala pokoj a ona mohla v Irsku na hony daleko pokračovat v tom co dělala doteď. V nicnedělání a truchlení.

Celý děj knihy se pak odehrává v Irsku, zemi, která je plná usměvavých přívětivých lidí a nádherné krajiny. Avšak ona pořád žije ve své bublině a odmítá z ní vystoupit. A takhle to jde až do téměř půlky knihy, kde přichází zvrat v podobě sestry jejich souseda a jeho samotného. Z počátku je on pro ni jen nabručený zatrpklý muž, který se neumí chovat a je to mrzutý, nevychovaný bručoun.  Ale právě díky němu, jeho nabručenosti a tajemnosti se do jejího života dostává trochu zajímavosti a nevšednosti. Nemalý podíl v tom má i zásah jeho milé a aktivní sestry.  Její život se začíná alespoň trochu pohybovat, i když se stále objevují propady naprosté beznaděje. A je to právě on a jeho změna chování, která Diane přiměje stát se opět ženou, která žije svůj život. Je to on, kdo ji vytáhne z depresí a ukáže jí, jak je svět kolem krásný a že stojí za to posbírat se a jít dál.

Celkově musím říct, že úplně nevím, jak mám tuhle knihu pojmout. Na jednu stranu se děj hrozně vleče, někdy umírá na mrtvém bodu, kdy se nic neděje a ona pořád a pořád spadá do depresí, smutku a beznaděje. Její dny jsou jednotvárné. Chápu, že takováto situace je pro člověka těžká a my, kteří jsme něco takového nezažili, si to ani nedokážeme představit a neumíme se vžít do pocitů osoby, která takto přišla o vše, o podstatu svého žití. Na druhou stranu zase kniha podává přímý pohled do života osoby, kterou postihlo takovéto neštěstí. Kniha je poutává tím, že člověk chce zjistit, jestli se ji nakonec podaří překonat svá trápení a dokáže zase normálně žít. A když si říkáte: „Ano konečně!“, tak vás hlavní hrdina naprosto překvapí svým rozhodnutím a vy si říkáte: „Proč? Vždyť to mohlo být tak hezké!“  Nicméně byla kniha velmi zajímavá, čtivá, i když děj asi do poloviny stál v podstatě za houby.

Moje pocity jsou celkově dost rozporuplné, ale kniha se mi četla velmi dobře a svým závěrem mě pohltila a překvapila. A já si prostě nejsem úplně jistá jestli se mi líbila. Nedávno jsem však zjistila, že podle knihy má být natočen film a také, že má vyjít druhý díl knihy. A upřímně jsem zvědavá, jaký bude a o čem hlavně bude. (A ano, už ho mám ve své knihovničce) :D