Asi si říkáte, kde jsem to byla? Ano přátele tipuje správně,
byla jsem se podívat v House of Parlament. Byl to opravdu neuvěřitelný a
jedinečný zážitek. Jsem opravdu nevyslovitelně ráda, že jsem měla tu možnost
jít se dovnitř podívat a pokud někdy budete v Londýně, určitě neváhejte a
obětujte peníze na koupi vstupenky, prohlídka stojí za to.
V týdnu,
kdy se slavil Valentýn a za mnou přijel přítel,jsme využili společného času a
vyrazili za památkami, protože i když jsem tady už měsíc, ještě se mi
nepoštěstilo vyrazit do města objevovat krásy Londýna. Ano, některé památky
jsem sice už viděla, ale vždycky jen z dálky a nešla si z blízka užít
tu monumentálnost a historii, která z nich na vás dýchá.
Náš cíl v první den poznávacího týdne byl Big Ben. Ta
stavba mě prostě uchvacuje a já ji musela vidět. V autobuse jsem si
připadala jako malé dítě na trní, kterému rodiče slíbili, že dostane obří
lízátko za odměnu, když bude hodné. Miluji Big Ben, je to prostě něco
neuvěřitelného. Dominanta Londýna. Dominanta, kterou si prostě nesmíte nechat
ujít, pokud jste v tomto krásném městě. My jsme se dostali do centra těsně
před 11 hodinou, a protože byl všední den, zdálo se mi, že tu není takové
obrovské množství lidí jako obvykle v neděli, když projíždím kolem. Big Ben,
jak jsem už řekla, pro mě představuje něco fenomenálního a já prostě vždycky,
když to vidím, přemýšlím nad tím, koho napadlo postavit něco takového. Dokázala
bych strávit hodiny jenom tím, že budu stát na mostě a koukat se něj. A proto
jsme i poměrnou dlouhou chvíli věnovali fotografování a poté jsme vyrazili na
obhlídku celé The House of Parlament. Vyšlo nám nádherné počasí, sluníčko
svítilo, takže celá budova byla krásně osvětlena. Jako by zářila na kraji řeky
Temže a vévodila svou dominantností celému břehu. Jedna moje známá mi doporučila, abychom se
podívali, zda se dají koupit lístky, že prý prohlídka stojí za to. Takže jsme
se prokličkovali davem, který byl přímo před budovou, abychom se dostali na
druhou stranu mostu a mohli najít kancelář, kde se prodávají vstupenky. Ano
musím říct, že cena nás lehce zarazila. Lístky na prohlídku stojí pro dospělého
kolem osmnácti liber a pro studenta asi třináct, není to malá částka, ale
výsledek stojí za to. Věřte mi, byla jsem naprosto ohromena a hned se
s vámi podělím o zážitek, na který asi nikdy nezapomenu.
Na vstupence jsme měli napsán čas 11:40, měli jsme tedy
ještě asi dvacet minut, než nás pustí dovnitř. Takže jsme se šli projít do
parku za parlament. Kouknout se kolem dokola a pokochat se krásou téhle
jedinečné budovy. Obejít budovu tedy nejde, ale maličký park, na anglické
poměry, je opravdu nádherný, takže jsme se zastavili u řeky a koukali na
siluetu města kolem nás. K bráně jsme se dostali i tak s předstihem,
tak jsme se zeptali, zda nás už pustí dovnitř. Bylo nám řečeno, že můžeme jít
dovnitř a čeká nás kontrola. Těsně před tím, než vás pustí dovnitř, musíte absolvovat
prohlídku, skoro jako na letišti, a projít přes detektor. Poté už jsme byli vpuštěni do areálu. Upřímně
jsme byli trochu zmateni, kde bychom měli čekat na průvodce a tak jsme šli
dovnitř, že se zeptáme. Velice milý pan u vstupu nám řekl, že si máme vzít
audio guide a můžeme jít dál. Takže jsme vlastně vůbec nemuseli čekat a mohli
jsme jít klidně dovnitř hned. Jsme poučení pro příště.
Takže jsme „vyfasovali“ audio guide a vyrazili jsme se
podívat do centra anglické historie. Upřímně?
Tohle byla jedna z nejlepších prohlídek, které jsem zažila.
Nahrávku namluvili lidé s velice příjemným hlasem, takže se to velmi dobře poslouchalo a téměř všemu
jsem rozuměla. Dokonce jsem ani příliš nemusela přemýšlet nad významem všeho,
co slyším. Prostě jsem automaticky věděla, co čem je řeč. Ano nepochytila jsem
úplně všechno. Přece jen můj anglický slovník neobsahuje příliš mnoho
politických slov, ty opravdu běžně nepoužívám.
Ale i tak musím říct, že jsem porozuměla valné většině, což pro mě bylo
velice potěšující. Samotná prohlídka je opravdu něco úžasného, vezmou vás po
téměř celém House of Parlament a vysvětlí vám, k čemu jsou jednotlivá místa
používána, co se zde odehrává, nebo odehrávalo. Procházíte například vstupní
halou, kde kdysi probíhaly velké ceremoniální oslavy či různé významné
události. Dále se pak dostáváte před dvě nejznámější místnosti a to House of
Lords a House of Covent. První
v pořadí je na programu House of Lords. Nejprve
procházíte červeně laděnými předmístnostmi, jako je několik galerií, dokonce
trůnní síň, chodbou, kde chodí lordi přemýšlet o tom, co mají právě odhlasovat.
A po tom všem vstoupíte do místnosti, kde se vám zatají dech. Tak tohle je ta
slavná místnost, kde se scházejí lordi celé Anglie, aby se domluvili na chodu
země. Ano řeč je o House of Lords a ten
zážitek, mít možnost stát v této místnosti pro mě byl doslova k nezaplacení. Stojíte tam a všude
kolem vás jsou červené plyšové semišové sedačky, před vámi je masivní
stůl a dýchá na vás respekt, k tomu, co se tady děje.
Další na programu je House of Covent, což je další výjimečná
místnost. Tato část už nemá
tolik předmítností. Jen jednu halu a chodbu, kde si chodí poslanci odpočinout a
popřemýšlet. Zde si také můžete prohlédnout knihovnu zákonů v barevných
vazbách, vždy podle toho, kdo je schválil. A poté se už dostáváte do
samotné sněmovny, která je stejně fenomenální jako House od Lords. Stejně
impozantní a budí stejný respekt. Když vidíte ty rádoby pultíky (krabice) u
kterých se řeční, říkáte si, to není možné, já jsem vážně tady a vidím to na
vlastní oči.
Pro mě tohle bylo opravdu neuvěřitelným zážitkem. Asi nikdy
nezapomenu na to, že jsem mohla stát v místech, kde přede mnou řečnilo a
prosazovalo své názory tolik významných osobností, jako například Margaret
Thatcher. Nebo že jsem chodila po stejné podlaze, jako králové a královny kdysi
v dávných dobách.
Po téhle návštěvě mě přepadla ohromná chuť si pustit nějaký
film o anglické historii a tento večer vyhrál film Královna. Takže po nádherném
dnu, který jsme strávili, ještě procházkou po Londýně a zakončili ve Sky Garden
(co jsme podnikli po návštěvě The House od Parlament se dočtete ZDE), jsme si
otevřeli víno a zalezli k jednomu z mých oblíbených filmů.
Žádné komentáře:
Okomentovat