Knihy jsou pro člověka něčím naprosto úžasným. Může se k nim vracet a ony tady vždy budou pro něj. Čte si v nich a objevuje nové světy, nové zkušenosti a nová slova. Utíká od svých problémů do světa, kde existují jasná pravidla. Do světa, kdy vy, vaše já, neexistuje, kde to, co vás trápí, není důležité. Důležité je jen to, co prožívá hlavní hrdina, jeho karamboly a jeho katastrofy. Do světa, který je svým způsobem naprosto a zcela dokonalý, protože ačkoliv se děje cokoliv, vždy to dopadne dobře. Tak jak si autor přeje.Krásu slov a úniku do paranormálního vesmíru objevuje i hrdinka románu Fangirl. Cath je naprosto obyčejná a ničím nezajímavá dívka. Je nesmělá, uzavřená a má panickou hrůzu z nových a neznámých věcí, která hraničí s psychickou poruchou. Ovšem píše zcela odvážnou, všemu se vymykající fanfikci, ze světa svých oblíbených hrdinů. Propůjčuje jim vlastní slova a udává jejich životům nový, zcela překvapující směr. Její homosexuální dílo má na fanouškovském portále neuvěřitelný úspěch a obrovskou návštěvnost.
Celá kniha vypráví Cathin život v prvním roce na vysoké škole. Cath by na vysokou asi vůbec nešla, kdyby ji k tomu nepřemluvilo její dvojče Wren. Wren zvládá vysokou desetkrát lépe než Cath, která se schovává ve svém pokoji a ze strachu nejde ani do jídelny. S postupem děje se však i Cath osměluje a její život nabírá zcela jiných rozměrů. Poznává vypočítavost lidí a cítí zradu, když si spolužák přivlastní jejich společnou práci. Strachuje se o tátu i sestru, neboť jejich život se řítí do malérů děsivou rychlostí. A pak je tady její máma, nad níž visí jeden velký otazník. A do toho úžasný, úsměvy chrlící kluk. A k tomu všemu školní rutina, kterou zažívá každý z nás vysokou školou povinný (nebo spíš posedlý?) student. Pro Cath její fanfikce znamená mnoho a její část odevzdá jako úkol z tvůrčího psaní, profesorka však její vášeň pro svět mágů nechápe. Už jen z toho důvodu, že právě ona je autorkou onoho ráje, kam Cath utíká a kde tvoří svá nejlepší díla.
Celou knihu prolínají úryvky z knih o Simonu Showovi. (nevím jistě, ale asi by se to mělo psát přechýleně takto? Nevím! :D) Nadějném mágovi, který se snaží zneškodnit zloducha, který chce zničit svět. Na konci se pak dočteme jen nápovědy z vesmíru, který hlavní hrdinka obdivuje natolik, že všude v jejím pokoji visí plakáty Simona a Baze, jeho rivala (a v Cathině světe jeho homosexuálního přítele). Je tak posedlá, že vlastní jejich busty a všechny trička, která dívka nosí, jsou s motivy onoho románu. Co mně ale velmi vadilo, byl fakt, že Simon Show a celá myšlenka jakoby parodovala známého a životy mnoha mladých lidí ovlivňujícího Harryho Pottera. Ta podobnost je zde tak velká, že jen pochybuji, že se jedná o náhodu. Marně tak přemýšlím, co bylo cílem této podobnosti? Obzvlášť, když jednotlivé knihy série nesou trochu dětinské názvy jako Simon Snow a pět bílých králíku. Nicméně se zde objevuje i Cathina fanfikce, což bylo fajn, ale občas trochu matoucí. Ale chápu její zápal pro psaní jejího vlastního konce příběhu. Kdo kdyby nepřetvořil konec nějaké knihy podle svého, když se mu její závěr nelíbil? Já tedy, už několikrát ano :D.
Pokud mám hodnotit knihu celkově, tak se přiznám, že i přes pár věcí, které mi vadily (ano dobrovolně se přiznám, konec knihy se mi teda rozhodně nelíbil. Protože jsem čekala nějaké větší rozuzlení všech těch spletitých vztahů. Konec v podobě závěrečné knihy byl fajn, protože to je něco, na co po celou knihu Cath čeká, ale já čekala něco zcela jiného), je to jedna z nejlepších knih, které jsem doposud četla. Udivovalo mě, jak je mi hrdinka podobná, tedy až na tu xenofobii.
