Minirecenze: A co já s tím? (Jana Bradley – A co já s tím?)

Asi málo kdo z vás ví, co jsem to vlastně studovala. Mám vystudovanou Speciální pedagogiku se zaměřením na logopedii a surdopedii. Tento obor jsme vlastně prvopočátkem studovat vůbec nechtěla. Po střední jsem měla ambice jít na památkovou péči nebo archeologii.  Bohužel jsem se na archeologii nedostala a místo památkové péče jsem si zvolila školu v mém rodném městě a začala se věnovat speciální pedagogice. Studium mě zaujalo a tak jsem u něj nakonec zůstala. O čem asi svědčí i to, že jsem dlouhou dobu působila jako dobrovolník v jednom stacionáři pro osoby se zdravotním postižením. A ta práce se mi velmi líbila, vlastně jsem zde pomáhala do doby, než sem odjela do Anglie. Přinesla mi mnoho cenných zkušeností a jsem za to moc ráda.  V mém posledním ročníku jsme hodně řešili pozici speciálních pedagogů a asistentů a proto, když jsem viděla tuto knihu v nabídce naší univerzitní knihovny, neváhala jsem a půjčila jsem si ji. Velmi mě zajímal pohled na situaci od někoho, kdo zná i jinou stranu mince. 

Jana Bradley je rovněž speciální pedagožka, která dlouhou dobu působila v Americe a má cenné zkušenosti s práci ve speciálním školství. Avšak tyto dva systémy se vůbec nedají porovnávat, protože tam i tady věci fungují úplně jinak.  Pro jakožto zainteresovaného člověka bylo velmi zajímavé sledovat, jak se ona vypořádala s pozicí asistenta pedagoga v jednotřídní škole. Z vlastní zkušenosti vím, že dělat zde učitele není nic snadného. Paní Bradley dostala nabídku, aby ve škole pracovala jako asistent pro jednoho chlapečka, který potřeboval během vyučování pomocnou ruku. Kniha A co já s tím? je tak sbírkou postřehů z jejího jednoročního působení na škole. Napsaná je neuvěřitelně čtivě, zaujala mě na hned na první straně.  Její postřehy jsou zde podány bez obalu a podány v protikladu k tomu, jak to může fungovat někde jinde. Pro mě to bylo velice zajímavá kniha a dala mi mnoho námětů k promyšlení. Zároveň se v mé hlavě objevili otázky, které si stále kladu a hledám odpovědi. Jako například: Jak je možné, že někde to funguje a u nás to prostě nejde? 

Jestli je mezi mými čtenáři rovněž speciální pedagog tak mu knihy vřele doporučuji, pro mě byla nečekaným zdrojem námětů k promyšlení.  Samozřejmě doporučuji všem, koho tématika speciálního školství zajímá a chtěl by vědět něco víc.