Nedávno jsme ve škole dostali úkol. Napsal krátké vypravovaní na téma S LÍSTKEM VE VĚTRU. A tady je moje malé dílo :
S lístkem ve větru
Stála jsem uprostřed rozkvetlé louky. Kolem mě krásně voněli pampelišky, sedmikrásky, chrpy, kopretiny, violky, macešky a další luční kvítí. Jemný vánek mi cuchal vlasy a nesl sebou jarní náladu. Bylo tu krásně, připadala jsem si jako bych se ocitla někde daleko od reality. Někde ve snu, kde neexistovalo nic z obyčejného, krutého života. Sedla jsem si do trávy a kochala se tou krásou kolem sebe. Tím bez starostným životem, který se kolem mě nacházel. Chtěla jsem také na nic nemyslet, ale na mysl mi neustále přicházeli vzpomínky. Ponořila jsem se tedy do nich a nechala je, aby mi ukázali obrázky z vlastního života.
Vrátila jsem se do včerejší noci. Seděla jsem v křesle a plakala. Přemýšlela jsem nad tím, jak se to mohlo stát. Jak se mi mohl život takhle vymknout z rukou? Měla jsem vše, co jsem si kdy přála. Ale stačil jediný hloupý krok, jediné rozhodnutí a vše bylo pryč. Zmizelo to. Vždycky mi všichni říkali, naslouchej svému srdci, jenže já pro tentokrát poslechla svůj rozum, a jak to dopadlo. Jak moc jsem svého rozhodnutí litovala. Jenže už se stalo. Bylo to historie a tu již nemohu změnit. Nemohu se vrátit a udělat své činy jinak, lépe. Vzpomněla jsem si, že toho večera mi na stole zazvonil telefon. Ohlašoval příchod textové zprávy, ale já jej nezvedla, abych se podívala. Celou noc jsem tiše truchlila. Co mi jen kdo mohl chtít. Napadlo mě teď, když jsem seděla sama na louce.
Náhle jsem u svých novou spatřila malý složený lístek. Vítr jej musel přivát, když jsem snila. Zvedla jsem jej a prohlédla si jeho obsah. Kam jsi mi to utekla? Stálo v psaníčku. Vyskočila jsem na nohy a rozhlédla se kolem. Byl tu se mnou. Srdce mi zaplesalo. Ten, jehož ztráta mě nejvíce trápila, stál u stromu a opíral se o něj. Rozeběhla jsem se k němu. Padli jsme si do náruče a on zašeptal do vlasů. "Neboj se, všechno bude zase jako dřív, slibuji." V tu chvíli jsem byla nejšťastnější dívkou na světě. Má situace nebyla tak špatná jak jsem si myslela.
Žádné komentáře:
Okomentovat